Historie kolektorů

Výstavba primárních kolektorů v Brně byla zahájena v roce 1973, kdy byly řešeny problémy rekonstrukce komunikací a s nimi spojené obtíže obnovy hlavních řadů inženýrských sítí.

Při zahájení stavby prvního úseku – kolektor Dornych, Křenová - byl zpracován generel kolektorové sítě (1974), který obsáhl prakticky celou soustředěnou zástavbu Brna.

Výstavba pokračovala realizací úseku - kolektor Radlas I. Svitavské nábřeží, Tkalcovská, Tatranská.

V roce 1978 byl revidován generel primární kolektorové sítě s cílem vypracovat reálný rozsah, zahrnující dva okruhy - jeden kolem historického jádra, druhý kolem průmyslové části v sousedství centra. V rámci rekonstrukcí komunikací pokračovalo rozšiřování o úseky - kolektor Jugoslávská, Cejl, Malinovského náměstí, Hybešova I, II. Okruh kolem průmyslové části byl dokončen kolektory Cejl a Malinovského náměstí.

V současné době je kladen větší důraz na stavbu distribučních (sekundárních) kolektorů v historickém jádru města, které jsou propojeny se stávajícím primárním systémem. V letech 1990 - 1991 byl zpracován generel sekundárních kolektorů v historickém jádru města Brna, vycházející ze stávajících tras vedení inženýrských sítí. Navrhované kolektory sledují uliční síť a umožňují kromě uložení inženýrských sítí i odvedení splaškových a dešťových vod. Navrhovaná síť kolektorů v historickém jádru města má celkovou délku 5 km a je připojena na primární kolektory šachtou na Josefské ulici .
Nezávisle na historickém jádru se při výstavbě sídliště Vinohrady a Kamenný vrch začaly budovat sekundární kolektory, umístěné pod plochou zástavby, které obsahují sítě technického vybavení sídlištního komplexu.
Výstavba sekundárních kolektorů probíhá po jednotlivých úsecích, které plynule navazují na stávající síť kolektorových staveb. V roce 2010 bude dokončen úsek 19. stavby sekundárního kolektoru v HJMB mezi ulicemi Zámečnická a Dominikánské náměstí.