Osvětlení ulic bylo v Brně zavedeno v roce 1781

Osvětlení ulic bylo v Brně zavedeno v roce 1781 o slavnostech k poctě ruského následníka trůnu Pavla Petroviče a jeho choti Marie Fedorovny při jejich cestě do Vídně. Už do roku 1743 se vyjednávalo mezi Prahou, Brnem a Vídní o osvětlení brněnských ulic a náměstí. Návštěva tak významnou rolí pomohla k urychlení jednání. O světlo na ulicích města se do té doby musel starat každý sám. Kdo šel v noci po ulici, musel si svítit lucernou na cestu.

Dne 1. listopadu 1781 stálo na brněnských ulicích 277 svítidel, v nichž se svítilo lojem. Veřejné osvětlení se tehdy vztahovalo jen na město, na ulicích za městskou zdí už nebyla svítidla. Lojové svítilny byly od roku 1841 nahrazeny olejovými. 

Novou epochou v osvětlování ulic a náměstí brněnských znamenal rok 1846, kdy byla založena Společnost pro osvětlování plynem, s níž obec uzavřela smlouvu o veřejném osvětlení. Jednání se však protahovala a svítit plynem se začalo 1. ledna 1849. Brněnská předměstí se dočkala plynového osvětlení teprve v roce 1860. Do té doby se svítilo olejem a v některých částech dokonce vůbec.

Dne 30.12.1896 převzalo město plynárnu a tím i veřejné osvětlení. Při převzetí veřejného osvětlení bylo na ulicích 1870 svítilen plynových a 13 petrolejových. Od roku 1897 se začaly používat Auerovy hořáky, které zvýšily svítivost a snížily spotřebu plynu.

Důležitým ve vývoji brněnského osvětlení je rok 1901, kdy bylo na Velkém náměstí postaveno prvních 6 svítilen elektrických. Před městským divadlem stály už sice dva roky elektrické obloukovky, ale ty se zhášely po konci představení. V roce 1902 byly postaveny dvě nové obloukovky na Nádražním náměstí. V Brně se tehdy nacházelo 12 obloukovek, 2148 plynových a 44 petrolejových svítilen. V následujících letech narůstal počet elektrických a plynových svítilen. Roku 1914 se městská rada usnesla na zavedení elektrického osvětlení určitých částech.