Krádeže kabelů veřejného osvětlení způsobují škodu i ve stovkách tisíc korun. Zabetonovat je ale není možné

Tiskové zprávy

Škodu za přibližně 300 tisíc korun způsobil letos v lednu zloděj, který ukradl část kabelů veřejného osvětlení na cyklostezce v Brně. Na dalších 30 tisíc korun se vyšplhala krádež v ulici Ostravská o měsíc později, osvětlení navíc dva dny nefungovalo. Škody jsou tak řádově vyšší, než je výkupní cena kovu. Pomohlo by zabetonování kabelů, což ale zejména z důvodu komplikací při následných opravách není na většině míst možné.

Technické sítě Brno, které se starají o veřejné osvětlení v metropoli, evidují od začátku roku již tři případy poškození a krádeží kabelů. „Z hlediska způsobené škody je nejvýznamnější poškození a krádež kabelů veřejného osvětlení na cyklostezce mezi ulicí Kamennou a parkem Anthropos z letošního ledna. Celkem se jednalo asi o 120 metrů kabelů na více místech. Osvětlení cyklostezky technici následně provizorně opravili, uvedení do původního stavu jsme vyčíslili na přibližně 300 tisíc korun,“ uvedl Josef Šaroun, provozně-technický ředitel TSB.

Dva dny mimo provoz se letos v únoru ocitlo asi 1 500 metrů veřejného osvětlení v ulici Ostravská. Zloděj si zde odnesl přibližně 30 metrů kabelů. Jejich náhrada a oprava vedení vyšla na 30 tisíc korun. Na dalších deset tisíc korun se pak vyšplhala oprava poškozeného osvětlení u zastávky Tkalcovská. Neznámý vandal tam založil oheň, který poškodil i kabely. Požár navíc museli hasit profesionální hasiči.

Celkové škody, které zloději krádežemi kabelů působí, jsou řádově vyšší, než na kolik si jejich prodejem ve sběrnách přijdou. Policie ČR navíc provádí intenzivní šetření k dopadení pachatelů právě ve sběrnách či v místech, kde se vyskytují drogově závislí či osoby s kriminální minulostí „Za krádež jim navíc hrozí až dva roky vězení, v případě poškození a ohrožení provozu veřejně prospěšného zařízení, kam lze veřejné osvětlení také zařadit, pak až tři roky. V případě, že by při krádeži vyřadili z provozu například zabezpečení vlakového přejezdu, lze hovořit i o obecném ohrožení se sazbou od tří do osmi let,“ říká jihomoravský policejní mluvčí Pavel Šváb.

Pomohlo by kabely zabetonovat, to ale nejde všude

Technické sítě Brno, ale i další podobné subjekty napříč republikou, nemají moc možností, jak se krádežím kabelů bránit. Ve firemních areálech jsou zpravidla využívány alespoň kamerové systémy a bezpečnostní firmy, ani ty však kov před zloději neochrání na sto procent. V případě veřejného osvětlení v rámci celých měst by mohlo alespoň zčásti pomoci zintenzivnění policejních hlídek v odlehlých lokalitách.

Technické řešení, které by kabely ochránilo, totiž nelze aplikovat plošně. „Aby se docílilo stoprocentní ochrany před krádeží, musela by se kabelová vedení do země zabetonovat. To ale z provozních důvodů není reálné. Na některých místech jsou tak kabely pokládány do země bez chrániček, což na jednu stranu znesnadňuje jejich odcizení, na straně druhé jsou však náchylnější k mechanickému poškození například při výkopových pracích,“ vysvětlil Josef Šaroun.